Napište nám
Zdánlivě odtažitá témata, ale nikoliv. Pro chystanou opravu vily, kterou má ve svěřené péči MČ Praha 10, probíhá prohloubený stavebněhistorický průzkum a také průzkumy restaurátorské. Cílem je získat maximum informací pro citlivou a poučenou obnovu tohoto domu. Jedním z úkolů stavebněhistorického průzkumu v každém domě je získat informace o vytápění, a v domě z 20. stol., též o přípravě teplé vody pro koupelnu, což byla pro středostavovskou vilu meziválečného období již samozřejmost.
Rodinný dům na Vinohradech si bratři Čapkové nechali postavit v letech 1923–1924 podle návrhu Ladislava Machoně. Každý se nastěhoval do své poloviny vily a o zahradu se starali společně. Po jejich smrti připadl dům dědicům. V případě Karla Čapka jeho manželce Olze Scheinpflugové a posléze jejím příbuzným, kteří se na jaře 2013 rozhodli svou část – která již měla statut nemovité kulturní památky – prodat, a to výhradně jako celek.
V projektu arch. L. Machoně z roku 1923 je v koupelně nakresleno standardní „kolečko“ jako značka uhelných koupelnových kamen, ale realita byla překvapivě modernější. Z účtů, vedených K. Čapkem se dovídáme, že již r. 1934 objednává a platí opravu „plynového automatu“, jak byl tehdy průtokový ohřívač (karma) nazýván.
Bylo tedy zřejmé, že již nějakou dobu do domu byl plyn zaveden. Překvapení nastalo z výsledků vyžádaného bádání Pražské plynárenské Distribuce a jejich technického archivu plynofikačních sítí: ulicí byl položen plyn těsně před vánoci 1924, naprojektován r. 1923. Projekt a realizace tedy proběhly současně s projektováním a výstavbou převážné části okolních vil. Není nezajímavé, že právě oba domy dvojdomu Josefa a Karla byly napojeny v plánu z r. 1923 průkopnicky jako první z celé ulice, v reálu se r. 1924 přidalo i několik sousedů. Vypovídá o tom mladší plán s uvedením letopočtů přípojek.
Znamená to tedy, že moderní ohřev teplé vody byl pro koupelnu ve vile K. Čapka od počátku zajištěn plynem.
Plynový sporák se namísto uhelného kachlového objevuje v kuchyni na přelomu 50. a 60. let, přesněji zatím nelze zjistit. Vytápění teplovodním systémem, ohřívaným plynem se ve vile buduje až podle projektu z r. 1982, pro teplou vodu i vytápění se plyn používá dodnes. Po obnově vily se s vytápěním plynem počítá i nadále.
Zpracoval M. Rykl jako dílčí výstup za tým zpracovatelů SHP.
Badatelé i pracovníci MČ Prahy 10 děkují za ochotu a nabídnutou možnost další badatelské práce Pražské plynárenské Distribuce a Plynárenskému muzeu.
Říjen 2018
