Průzkum ve vile Karla Čapka a plyn

Zdánlivě odtažitá témata, ale nikoliv. Pro chystanou opravu vily, kterou má ve svěřené péči MČ Praha 10, probíhá prohloubený stavebněhistorický průzkum a také průzkumy restaurátorské. Cílem je získat maximum informací pro citlivou a poučenou obnovu  tohoto domu. Jedním z úkolů stavebněhistorického průzkumu v každém domě je získat informace o vytápění, a  v domě z 20. stol.,  též o přípravě teplé vody pro koupelnu, což byla pro středostavovskou vilu meziválečného období již samozřejmost.
Rodinný dům na Vinohradech si bratři Čapkové nechali postavit v letech 1923–1924 podle návrhu Ladislava Machoně. Každý se nastěhoval do své poloviny vily a o zahradu se starali společně. Po jejich smrti připadl dům dědicům. V případě Karla Čapka jeho manželce Olze Scheinpflugové a posléze jejím příbuzným, kteří se na jaře 2013 rozhodli svou část – která již měla statut nemovité kulturní památky – prodat, a to výhradně jako celek.
V projektu arch. L. Machoně z roku 1923 je v koupelně nakresleno standardní „kolečko“ jako značka uhelných koupelnových kamen, ale realita byla překvapivě modernější. Z účtů, vedených K. Čapkem se dovídáme, že již r. 1934 objednává a platí opravu „plynového automatu“, jak byl tehdy průtokový ohřívač (karma) nazýván.
Bylo tedy zřejmé, že již nějakou dobu do domu byl plyn zaveden. Překvapení nastalo z výsledků vyžádaného bádání Pražské plynárenské Distribuce a jejich technického archivu plynofikačních sítí: ulicí byl položen plyn těsně před vánoci 1924, naprojektován r. 1923. Projekt a realizace tedy proběhly současně s projektováním a výstavbou převážné části okolních vil. Není nezajímavé, že právě oba domy dvojdomu Josefa a Karla byly  napojeny v plánu z r. 1923 průkopnicky  jako první z celé ulice, v reálu se r. 1924 přidalo i několik sousedů. Vypovídá o tom mladší plán s uvedením letopočtů přípojek.
Znamená to tedy, že moderní ohřev teplé vody byl pro koupelnu ve vile K. Čapka od počátku zajištěn plynem.
Plynový sporák se namísto uhelného kachlového objevuje v kuchyni na přelomu 50. a 60. let, přesněji zatím nelze zjistit. Vytápění teplovodním systémem, ohřívaným plynem se ve vile buduje až podle projektu z r. 1982, pro teplou vodu i vytápění se plyn používá dodnes. Po obnově vily se s vytápěním plynem počítá i nadále.

Zpracoval M. Rykl jako dílčí výstup za tým zpracovatelů SHP.
Badatelé i pracovníci MČ Prahy 10 děkují za ochotu a nabídnutou možnost  další badatelské práce Pražské plynárenské Distribuce a Plynárenskému muzeu.

Říjen 2018

 

Mohlo by Vás zajímat

16.11.2018

Naše nové zastoupení v Českém plynárenském svazu (ČPS)

V pondělí 12.11.2018 se v Praze sešel volební sjezd Českého plynárenského svazu. Na programu sjezdu byla prezentace…

12.11.2018

POZOR! Plyn bude více zapáchat.

Pražská plynárenská Distribuce, a. s., provede v oblasti své územní působnosti, v souvislosti se zahájením zimní…

08.11.2018

Odstávka zákaznické linky a portálu

Vážení zákazníci,

připravujeme pro vás zlepšení funkcionalit našich zákaznických systémů a proto jsme nuceni…

Pražská plynárenská Distribuce, a.s.

Akciová společnost Pražská plynárenská Distribuce, a.s., člen koncernu Pražská plynárenská, a.s., byla založena 7. 12. 2005, jako dceřiná společnost Pražské plynárenské, a.s. Podnětem ke vzniku společnosti bylo zákonem stanovené otevření trhu se zemním plynem v České republice od 1. 1. 2007. Od uvedeného data nabízíme služby v oblasti distribuce zemního plynu v návaznosti na dosavadní činnost v rámci Pražské plynárenské, a.s. Disponujeme technickou základnou na vysoké úrovni a širokým týmem zkušených plynárenských pracovníků, kteří mají dlouhodobé praktické zkušenosti s provozováním a výstavbou plynárenských zařízení.

Více informací o nás

Aktuální odběrový stupeň:

základní odběrový stupeň Znamená nekrácený odběr plynu podle smluvně sjednaného denního odběru plynu